Seznamte se s finalistou ceny pro nejlepší učitele a učitelky PdF UP Magister optimus 2024! Děkan PdF UP Vojtech Regec se rozhodl v letošním roce ocenit kvalitní vyučující a udělit ceny pro nejlepší učitele a učitelky Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci. Cena děkana pro pedagogy roku bude vyhlášena 21. června 2024 na zahradní slavnosti PdF UP v Uměleckém centru UP. Do hlasování se kromě studentů může zapojit i veřejnost. Jedním z nominovaných je i Ondřej Duda. Přečtěte si více o tom, jak učí a co je pro něj důležité!
Kdo je Mgr. Ondřej Duda, Ph.D.
Mgr. Ondřej Duda, Ph.D. působí jako odborný asistent na Ústavu cizích jazyků (ÚCJ) na Pedagogické fakultě (PdF) Univerzity Palackého v Olomouci (UP). V pedagogické činnosti se Dr. Duda podílí na výuce didakticky zaměřených předmětů v bakalářských, magisterských a dalších studijních programech anglického jazyka realizovaných na ÚCJ. Ve své vědeckovýzkumné činnosti se zaměřuje na zvyšování profesních kompetencí učitelů cizích jazyků, využívání ICT nástrojů ve výuce anglického jazyka a zkoumání jazykového vzdělávání mimo tradiční školní prostředí. Na PdF UP se aktivně zapojuje do mezinárodních projektových výzev, které umožnují vytvářet nové příležitosti pro mezinárodní spolupráci mezi studenty a inovaci vlastní výuky. Dr. Duda je členem redakční rady interdisciplinárního výzkumného časopisu E-Pedagogium, České pedagogické společnosti a v neposlední řadě také členem Akademického senátu PdF UP pro funkční období 2023–2026.
Vlastní pedagogická reflexe
„Dovolte mi poděkovat všem studentům za nominaci na cenu děkana Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci Magister optimus 2024, které si velmi vážím a s úctou jsem ji přijal. Již samotná nominace je pro mě významným milníkem v mé pedagogické činnosti, vyjádřením uznání a důvěry v mou pedagogickou činnost přímo od studentů. Ve své pedagogické činnosti považuji za klíčové, aby si studenti vytvořili pozitivní vztah ke studovanému oboru a k jednotlivým předmětům. Snažím se proto vytvářet ve výuce pozitivní a motivační prostředí, které podporuje efektivní učení.
"Na vysoké škole považuji za nezbytné přistupovat ke studentům individuálně, stejně jako na ostatních stupních vzdělávání."
Roli vysokoškolského učitele vnímám jako člověka, který je ochoten věnovat studentům čas a energii nejen během výuky, ale také mimo ni. Na vysoké škole považuji za nezbytné přistupovat ke studentům individuálně, stejně jako na ostatních stupních vzdělávání. Navzdory rostoucímu počtu studijních skupin je důležité vytvořit takové učební prostředí, které každému studentovi umožní rozpoznat a rozvíjet vlastní potenciál, který mohou během studia uplatnit. Věřím, že tak mohou dosáhnout požadovaných znalostí, dovedností a postojů, které jsou důležité pro jejich úspěšné studium, ale také pozdější praxi. V průběhu své pedagogické činnosti jsem se snažil nalézt účinný způsob, jak si najít cestu ke svým studentům. Později jsem však pochopil, že je důležité odstranit určité bariéry a především umožnit studentům najít si cestu ke mně, k předmětu, který vyučuji, a ke studovanému oboru.
Tento přístup mi umožňuje pomáhat studentům v rozvoji jejich potenciálu a současně budovat pevnější vztahy založené na důvěře a respektu. Ve své výuce volím koncepci zkušenostního učení v kombinaci s teoretickou přípravu a praktickou aplikací získaných vědomostí a dovedností. Studenty žádám, aby například uskutečnili rozhovor s vybraným vyučujícím anglického jazyka, navštívili základní nebo střední školu a pronikli tak do jejího života, práce učitelů, tvorby kurikulárních dokumentů apod. Za důležitou považuji následnou fázi reflexe, kdy si získané poznatky a zkušenosti studenti vzájemně sdílí. Tyto aktivity doplňuji přednáškami a semináři, v nichž se věnujeme teoretickému uchopení témat. Od letošního akademického roku jsem učinil významný krok k podpoře učení studentů ve svých předmětech, kdy jsem všechny studijní materiály předvedl do online podoby. Tyto materiály jsou studentům k dispozici bez omezení, jsou jednoduše dostupné, a především od začátku semestru v plném rozsahu (dříve jsem například dával k dispozici studijní materiály na základě realizované výuky). Mám za to, že tímto způsobem lze každému studentovi umožnit pracovat se studijními materiály tehdy, kdy mu to vyhovuje (na základě vlastního rozhodnutí, vlastním tempem atd.).
Velmi mě těší pozitivní zpětná vazba nejen na mou výuku, ale také na ostatní činnosti. V rámci projektových aktivit se mi například podařilo pro studenty zajistit exkurzi do základní školy, kterou budu v blízké době opakovat (jako dobrovolnou a volnočasovou aktivitu). Kontakt se školní realitou považuji za důležitý, neboť ukazuje reálnou práci učitelů. Zkušenosti jsou pro studenty cenné také proto, aby si případně ještě rozmysleli své profesní směřování (mnohokrát se mi stalo, že studenti podobné aktivity ocenili s poznámkou, že ve čtvrtém ročníku v rámci povinné pedagogické praxe je již pozdě zjistit, zda je pro ně profese učitele ta pravá). Mezi vybrané inovace, které se osobně snažím prosazovat, patří zřízení tzv. ročníkového učitele na ÚCJ (podobně jako třídního učitele na ZŠ nebo SŠ). Jedná se o koncept podpory studia a výuky, kdy se vybraný akademický pracovník nachází v roli mentora.
Cílem je, aby měli studenti v každém ročníku určenou osobu, na kterou se mohou bez předsudků obrátit v případě studijních, administrativních či organizačních záležitostí, které jsou mnohdy specifické pro danou katedru/ústav. Důraz je kladen především na budování pozitivního vztahu, důvěry a dosahování společného cíle, kterým je úspěšné absolutorium. Svým studentům bych nakonec rád poděkoval také za jejich inspiraci, kterou se dále snažím využít ve výuce i mimo ni. Jejich nápady a zpětná vazba mě motivují se dále rozvíjet, ve vlastní práci neustrnout a výuku inovovat. Zde si troufám tvrdit, že spolupráce je klíčová. Učitel by měl být studentům partnerem na jejich cestě za vzděláním, ochotným spolupracovat. Proto je důležité dotázat se studentů nejen na jejich potřeby, ale také na jejich přání (kterým ovšem nelze vždy plně vyhovět). Mnohdy se tak vyučující dozví něco, co by sám nepovažoval za důležité či přínosné. Pro studenty to ale může být velmi hodnotné. V letím semestru jsem byl studenty dotázán (v rámci reflexe didakticky zaměřeného předmětu Anglický jazyk v kurikulu ZŠ), co jsem se letos naučil. Konkrétní odpověď si již nevybavím, ale otázka ve mně stále rezonuje. Osobně jsem si uvědomil, že ve své pedagogické činnosti „nejsem sám“, mohu se obrátit také na své studenty a tím přispět k budování pozitivních vztahů, jejich i mému učení a posouvat vlastní výuku dál.“
… Dokáže ocenit snahu v případě neúspěchu a vhodně motivovat k dalšímu pokusu…
Z nominačních textů aneb jak to vidí studenti a studentky PdF UP:
Co na kandidátovi nejvíce oceňujete:
„Milý a vstřícný přístup ke studentům během výuky i mimo výuku. Dokáže ocenit snahu v případě neúspěchu a vhodně motivovat k dalšímu pokusu. Při zkoušení nevychází pouze ze samotné zkoušky, ale ze studentovy práce a aktivity během celého semestru. Zkoušky a testy jsou transparentní – vysvětlí ohodnocení, poradí na co se více zaměřit, případně i metody jak s chybou pracovat, aby se neopakovala.“ Z nominačního dopisu
Konkrétní příklad z výuky nominovaného učitele/učitelky, který by mohl inspirovat ostatní:
„Možnost vyzkoušení si vedení výuky s následnou reflexí, kde dostávají prostor všichni zúčastnění výuky. Ve zpětné vazbě jsou vynášeny přednosti a k nedostatkům navrhuje různé možnosti řešení. Zajímá se i o pocity nejen o teoretickou a praktickou stránku výstupu. Je pro něj důležité i vysvětlení studentova úhlu pohledu.“ Z nominačního dopisu
Co Vám nominovaný pedagog/pedagožka předal/a pro život nebo pro budoucí povolání:
„Zlepšení v sebereflexi, důležitost jasných pravidel a jejich dodržování při hodnocení žáků“ Z nominačního dopisu
Comments